Brno 25. června (ČTK) - Až k Nejvyššímu soudu dospěl sousedský spor kvůli světelným zábleskům z nerezové rotační hlavice na komíně. Žena z Kolínska kvůli odleskům zažalovala sousedku.
V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?
Určování výše slevy z kupní ceny v důsledku vady nemovitosti představuje jednu z nejsložitějších otázek pro právní a soudní praxi v dané oblasti. Přestože vznik nároku na slevu je v zákoně zakotven za vcelku jasných podmínek, jeho praktická aplikace bývá problematická a vyžaduje přesah do znalecké oblasti i citlivý procesní přístup.
V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.
Mnoho advokátů se již nepochybně setkalo se situací, kdy soud vyžadoval, aby plná moc k zastupování v civilním soudním řízení (případně i jiném) obsahovala i prohlášení zmocněnce o jejím přijetí, resp. alespoň jeho podpis.
V českém právním prostředí je notorietou, že podnikatel, jenž uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení, ani se nemůže dovolat neplatnosti lichevní smlouvy.
V praxi jsou entity pro správu majetku čím dál častěji zřizovány za soukromým účelem. Je-li však v rámci správy majetku zřizována entita za veřejně prospěšným účelem, setkáváme se s jistými odlišnostmi oproti entitám, jejichž využití typicky spočívá v mezigeneračním předání majetku, zajištění rodiny do budoucna či např. zajištění kontinuálního chodu podnikatelských struktur do entity vložených v době jakékoliv nezpůsobilosti zakladatele.
Institut zrušení společenství vlastníků jednotek (SVJ) představuje specifickou oblast občanského práva, jejíž úprava je obsažena především v § 1215 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
Vyklizení nemovitosti po skončení nájemního vztahu představuje v českém právním prostředí dlouhodobě problematickou otázku.
V poslední době lze na českém trhu pozorovat znepokojivý trend, kdy někteří podnikatelé, zpravidla v oblasti zásilkového nebo internetového prodeje, zasílají spotřebitelům zboží, které si tito zákazníci výslovně neobjednali. Po doručení zásilky následuje požadavek na úhradu poštovného, balného či jiné související částky. V některých případech je tato výzva doprovázena hrozbou vymáhání, ať už právní cestou, nebo za pomoci inkasních agentur. Cílem tohoto článku je analyzovat uvedenou praktiku jak z hlediska právního rámce v České republice a Evropské unii, tak z pohledu její ekonomické motivace a důsledků.